Odkud se vzaly lyže

 

   Lyže mají svůj prapůvod pravděpodobně již ve střední době kamenné. Používaly se jako pomůcka lovce při lovu. Spolu se svými předchůdci – sněžnicemi - patří k nejstarším náčiním člověka a hrály v jeho životě důležitou roli. V arktických a subarktických podmínkách byly často jediným dopravním prostředkem v zimním období. I později lyže plnily především tuto funkci. Značného rozšíření a pokroku dosáhlo lyžování i díky využití lyží pro válečné účely (nejstarší zmínky jsou ze 13. století).

   Ve středověku začínají lyže sloužit také jako prostředek zábavy a technika jízdy na lyžích i lyžařská výzbroj se  postupně zdokonalují. Rozšíření a použití lyží bylo však omezeno pouze na Skandinávii a Rusko.

   Místem vzniku  lyžování je bezpochyby Norsko,  především kraj Telemarken. První lyžařské závody se uskutečnily 2. dubna 1843 ve městě Tromsö. Vítězem závodu se stal jistý Laponec,  který používal dvou holí. V té době se běžně používala jedna dlouhá hůl. Trať dlouhou 5 km zdolal v čase 29 minut. Počátek organizovaného lyžování v Norsku je spjat s rokem 1861. Tehdy došlo k založení Sportovního svazu pro povznesení sportu. V roce 1888 uspořádal badatel Nansen  výpravu do Grónska. Z této výpravy přivezl četné poznatky. Světovou veřejnost však více zaujal jeho dopravní prostředek – ski, neboli lyže.

   

První lyžníci v naší zemi

 

   Tak jako po celé střední Evropě, se na našich horách  lyže začaly šířit v průběhu  2. poloviny 19. století. První pokusy, nebo spíše   kuriózní experimenty s používáním lyží pocházejí již z roku 1840. Na vzniku sportovního lyžování, jehož rozvoj se uskutečnil v 90. letech 19. století,  měl  vliv slavný norský polární badatel, přírodovědec a nositel  Nobelovy ceny Fridtjof  Nansen. Dovoz a později výroba lyží se stala výhodným obchodním artiklem. Předchůdcům lyží se u nás říkalo  krokve nebo kraple a jednalo se o obdobu dnešních sněžnic.

  V roce 1891 se  začalo s lyžováním v Jilemnici a ve Vysokém nad Jizerou, o rok později v Harrachově. Hrabě Jan Harrach si při hostině ve Vídni stěžoval norsko-švédskému vyslanci, s jakými obtížemi se setkává jeho lesní personál v zimě, když se musí brodit v hlubokém sněhu. Vyslanec mu navrhl, aby svým zaměstnancům opatřil lyže. A tak se i stalo.

   Za počátek organizovaného lyžování u nás  můžeme pokládat rok 1887, kdy Josef  Rösler–Ořovský při Bruslařském klubu v Praze zakládá  lyžařský kroužek. Ten se později stal prvním národním lyžařským  svazem v Evropě.

   Do čela svazu českých lyžařů byl před více než 100 lety postaven Jan Buchar. Pocházel z okolí Jilemnice a stal se řídícím učitelem na škole  v Dolních Štěpanicích. Již od roku 1888, kdy vyšlo první číslo Časopisu turistů, psal články o lyžování.  Jízdu na lyžích poprvé zkusil na Štědrý den roku 1892.  Bucharovi, proslavenému svými články, napsal Josef  Rösler–Ořovský, že se jeho klub přijede do Krkonoš podívat a požádal ho  zároveň o průvodcovské služby.  A tak     se    Buchar   stal    jejich věrným průvodcem.    V letech 1902  - 1927 působil jako předseda jilemnického lyžařského  klubu.  K naplnění myšlenky na založení centrálního svazu došlo  21. listopadu 1903 v Jablonci nad Jizerou a  prvním předsedou byl pro své zásluhy zvolen Jan Buchar, který tuto  funkci zastával do roku 1907.